Kloš jelení u psa: nepříjemný podzimní parazit, kterého můžete potkat v lese

Vrátíte se ze zářijové procházky lesem, sáhnete psovi do srsti a něco vám pod prsty rychle uteče. Je to ploché, houževnaté, pohybuje se překvapivě svižně a na první pohled to může připomínat zvláštní klíště. Pravděpodobně jste právě potkali kloše jeleního.

 

 

Kloš jelení (Lipoptena cervi) je krev sající hmyz, jehož přirozenými hostiteli jsou především jelenovití. Člověk ani pes nejsou jeho hlavním cílem, přesto na ně může při hledání hostitele nalétnout – a psi mohou být i příležitostnými hostiteli. Případy přirozeného napadení psů byly popsány ve veterinární literatuře a nedávné studie potvrzují nálezy příbuzných klošů na psech i ve střední Evropě.

Proč vypadá jednou jako moucha a podruhé skoro jako klíště?

Životní cyklus kloše je trochu zvláštní.

Dospělý kloš se nejprve pohybuje jako okřídlený hmyz a hledá vhodného hostitele. Když na něj přistane, zavrtá se do srsti a křídla odhodí. Na vhodném hostiteli potom zůstává, saje krev a rozmnožuje se. Právě bezkřídlá forma je plochá, pevně stavěná a na první pohled může připomínat klíště nebo pavoučka.

Na rozdíl od klíštěte je ale kloš hmyz, nikoli roztoč. Také se nepřisaje na jedno místo a několik dní se tam nezvětšuje jako klíště. Dokáže se rychle pohybovat v srsti a právě proto bývá jeho odchyt nepříjemný.

Proč ho potkáváme hlavně na konci léta a na podzim?

Není náhoda, že o kloších začnou lidé často mluvit právě v září.

Dospělí kloši se objevují především na konci léta a na podzim, kdy hledají nového hostitele. Norská terénní studie sledovala hostitele hledající kloše od začátku srpna do poloviny listopadu a největší aktivitu zaznamenala na konci září. Přesný průběh sezóny se samozřejmě může mezi oblastmi lišit, ale právě časný podzim je pro setkání s klošem typické období.

Kloši čekají především v lesním prostředí a reagují na vhodného kolemjdoucího hostitele. Pes, který probíhá vysokou vegetací nebo lesem s výskytem jelení a srnčí zvěře, se tak může stát velmi přesvědčivým omylem.

Může kloš na psovi skutečně zůstat?

Ano.

Pes sice není typickým hostitelem kloše jeleního, ale veterinární literatura popisuje přirozené infestace psů. Novější výzkum z Maďarska navíc v roce 2025 zachytil na psech několik jedinců příbuzného druhu Lipoptena fortisetosa, který je dnes rozšířený také v části Evropy.

V České republice se přitom vyskytuje jak Lipoptena cervi, tak Lipoptena fortisetosa. Český výzkum publikovaný v roce 2025 zkoumal oba druhy klošů odebrané z jelení zvěře.

Jak poznat, že pes kloše přinesl?

Nejčastěji si ho všimnete přímo v srsti.

Po návratu z lesa proto psa podobně jako při kontrole klíšťat důkladně projeďte rukama a prohlédněte místa, kde je srst hustší nebo kde se může hmyz snadno schovat.

Kloš se může pohybovat velmi rychle a díky zploštělému tělu se v srsti dobře drží. Pokud některý na psovi přistál teprve nedávno, může mít ještě křídla. Později můžete narazit na bezkřídlou formu.

Nalezeného kloše mechanicky odstraňte a psa ještě jednou důkladně prohlédněte.

Pokud má pes po napadení výrazně zarudlou kůži, intenzivně se škrábe nebo jste v srsti našli větší množství parazitů, je vhodné situaci konzultovat s veterinářem.

Přenáší kloš nemoci?

Tady je důležité nepředbíhat vědecké poznání.

V kloších byly opakovaně nalezeny bakterie rodu Bartonella a další mikroorganismy. Také česká studie jelení zvěře a klošů zjistila přítomnost různých linií Bartonella v těchto hostitelích a parazitech.

To ale neznamená, že je prokázáno, že kloš běžně přenáší tyto bakterie na psy.

Nález DNA patogenu v parazitovi a prokázaný přenos infekce na konkrétního hostitele jsou dvě různé věci. Veterinární význam klošů pro psy je stále výrazně méně objasněný než například u klíšťat.

Proto bychom z kloše nedělali „nové klíště“. Je to ale krev sající parazit, který na psovi rozhodně nemá co dělat.

Funguje proti klošům běžné antiparazitikum?

Nelze automaticky předpokládat, že každý přípravek chránící proti klíšťatům bude stejně spolehlivě fungovat i proti klošům.

Antiparazitika se liší účinnými látkami i spektrem účinku. Pokud se se kloši setkáváte opakovaně a chcete řešit preventivní ochranu, ověřte konkrétní přípravek s veterinářem a držte se jeho schváleného použití.

Na našem blogu už máme podrobné srovnání možností ochrany proti běžnějším vnějším parazitům: Proč a jak nejlépe chránit psa proti klíšťatům a blechám?

Po lese kontrolujte psa, i když žádné klíště nevidíte

Podzimní les znamená pro psa obrovské množství pachů a zážitků – a není důvod se mu kvůli klošům vyhýbat.

Má ale smysl vytvořit si jednoduchý rituál: po návratu psa prohlédnout.

Jednou najdete klíště. Jindy osinu, bodlák nebo poraněnou tlapku. A v září vám možná mezi prsty proběhne právě kloš.

Čím dřív ho objevíte, tím lépe.

Pokud se se psem často pohybujete v lese, doporučujeme také náš článek: Pes v lese a na louce: co smí, co nesmí a kdy je lepší použít vodítko