Přehřátí psa: jak poznat první příznaky a co dělat ve vedru

Letní procházka, trénink nebo pár minut hry na zahradě mohou v horkém počasí představovat pro psa větší zátěž, než se na první pohled zdá. Psi regulují tělesnou teplotu jinak než lidé. Hlavním mechanismem ochlazování je u nich zrychlené dýchání neboli panting, při kterém se teplo odvádí odpařováním vody z jazyka a dýchacích cest. Když ale okolní teplota, vlhkost nebo fyzická zátěž překročí schopnost psa teplo odvádět, může dojít k přehřátí a v krajním případě k život ohrožujícímu úpalu.

Ne každý zadýchaný pes má úpal

Zadýchání po běhu nebo hře je normální. Důležité je sledovat, jak rychle se pes po ukončení aktivity uklidní a jak se celkově chová.

Mezi první varovné příznaky přehřátí mohou patřit:

• výrazné a nepolevující lapání po dechu,

• silné slinění,

• únava a neochota pokračovat v aktivitě,

• neklid nebo naopak výrazná apatie,

• velmi červené nebo tmavé dásně,

• zvracení či průjem.

Při zhoršování stavu se může objevit nekoordinovaný pohyb, zmatenost, slabost, kolaps nebo křeče. V takové chvíli jde o veterinární pohotovost.

Největší riziko nemusí být zavřené auto

Na nebezpečí rozpáleného auta se naštěstí upozorňuje často. Méně známé je, že velmi častým spouštěčem přehřátí je prostě fyzická aktivita v teplém počasí.

Data Royal Veterinary College ukázala, že u sledovaných případů bylo téměř tři čtvrtiny onemocnění z horka spojeno s nějakou formou aktivity psa, nejčastěji s běžnou procházkou.

To je dobrá připomínka, že k problému nemusí dojít při extrémním sportu. Stačí delší procházka, běhání za balónkem nebo intenzivní trénink v počasí, ve kterém by pes v klidu problém neměl.

Někteří psi potřebují větší opatrnost

Přehřát se může každý pes, ale riziko není u všech stejné.

Citlivější bývají například:

• krátkolebá plemena, jako francouzští buldočci, mopsové nebo angličtí buldoci,

• psi s nadváhou,

• senioři a velmi mladí psi,

• psi s hustou srstí,

• psi se srdečním nebo respiračním onemocněním.

U krátkolebých plemen je situace specifická tím, že jejich anatomie dýchacích cest může zhoršovat mechanismus ochlazování právě v době, kdy ho potřebují nejvíc.

V horku přizpůsobte plán psovi, ne kalendáři

Pokud jste zvyklí chodit na dlouhou procházku každý den v pět odpoledne, v tropickém dni může být nejbezpečnějším řešením celý plán změnit.

Delší aktivitu přesuňte na brzké ráno nebo pozdější večer. Přes den stačí krátké venčení, stín a klid.

To platí i pro výcvik.

Pět minut soustředěného tréninku ve stínu může být v létě mnohem lepší než půlhodinová lekce na rozpáleném place. Intenzivní aportování nebo přetahování také zvyšuje tvorbu tepla, takže i pes, který by při klidné chůzi vypadal v pořádku, se může při rychlé aktivitě přehřát výrazně dříve.

Nezapomeňte na zem pod tlapkami

Vzduch může být snesitelný, ale asfalt nebo dlažba vystavená slunci mohou být výrazně teplejší.

Jednoduchá orientační kontrola je položit na povrch několik sekund dlaň nebo bosou nohu. Pokud je povrch nepříjemně horký pro vás, není vhodný ani pro psí tlapky.

Voda je základ, ale samotná hydratace přehřátí nevyřeší

Pes by měl mít v létě neustále k dispozici čistou vodu a při delších cestách je dobré vozit vodu i misku s sebou.

Dostatečný pitný režim ale není ochranný štít proti úpalu. I dobře hydratovaný pes se může při vysoké teplotě a intenzivní aktivitě přehřát.

O tom, kolik vody pes přibližně potřebuje, jak poznat nedostatek tekutin a jak příjem vody podpořit, už podrobně píšeme v článku Hydratace psů: jak poznat, že váš pes nepije dost.

Co dělat, pokud už máte podezření na přehřátí

Tady je důležité nečekat.

Psa přesuňte do stínu nebo chladnějšího prostoru, ukončete veškerou aktivitu a začněte ho ochlazovat. Vhodné je polévat nebo sprchovat tělo vodou, která je chladnější než tělo psa, a současně zajistit proudění vzduchu – například ventilátorem nebo klimatizací.

Pokud je pes při vědomí a normálně polyká, nabídněte mu malé množství vody, ale nenuťte ho pít.

Současně co nejdříve kontaktujte veterináře. Ani po zdánlivém zlepšení nemusí být nebezpečí pryč, protože následky přehřátí se mohou projevit i později.

Současná doporučení proto používají jednoduché pravidlo: cool first, transport second – nejdřív začít chladit, potom transportovat, nikoli čekat s chlazením až na příjezd k veterináři.

Nejlepší první pomoc je prevence

V horkém dni není potřeba psovi dokazovat, že zvládne stejnou aktivitu jako v dubnu.

Posuňte procházku, zkraťte trénink, dejte mu možnost odpočívat a sledujte jeho chování. Pes vám obvykle dává signály dávno před tím, než se dostane do vážného problému.

A právě jejich včasné rozpoznání je nejlepší způsob, jak si léto užít bezpečně.